Parkinsonova choroba je stále nevyléčitelnou nemocí.
Neexistuje tedy standardní procedura, kterou by procházel každý pacient.
Léčba se tak upravuje podle toho, jaké příznaky pacient pociťuje.
Léky
Základ léčby Parkinsonovy choroby tvoří léky nazývané antiparkinsonika.
Ta se dále rozdělují podle toho, jak na tělo působí.
Levodopa
Nejúčinnějším léčivem na Parkinsona je levodopa (l-dopa).
Levodopa je aminokyselina, která se vstřebává v tenkém střevě, odkud putuje krevním oběhem až do mozku. Tam se přetváří na dopamin, a tak nahrazuje chorobou způsobené výpadky. Po prvních užitích často symptomy zcela vymizí
Bohužel se účinnost léku postupně snižuje, projevy nemoci se opět vrací a je zapotřeba zvýšit dávky. Obvykle se tak její užívání doplňuje o cabridopu, díky které je levodopa stejně účinná i při dávkách menších až o 80 %.
Jako doplněk léčby se také doporučuje entacapon, inhibitor enzymu COMT. Ten zabraňuje tomu, aby se levodopa odbourávala dřív, než doputuje do mozku, a tak zvyšuje účinnost léčby.
Časté vedlejší účinky levodopy jsou nevolnost, zvracení, dyskineze (záškuby a tiky) a kardiovaskulární problémy (změna krevního tlaku).
Agonisti dopaminu
Agonisti dopaminu, jako ropinirol nebo pramipexol, jsou sice méně účinné než levidopa, ale mají delší účinnost, než se musí změnit výše dávky.
Agonisti dopaminu fungují přímo v černé substanci (substantia nigra), kde následně imitují funkci dopaminu.
Používají se hlavně v počáteční fázi nemoci, kdy příznaky nejsou tak velké. Později se však dají kombinovat spolu s levodopou.
Existují také ve formě 24hodinnovým náplastí (rotigotin) nebo injekcí pro akutní případy (apomorfin).
Vedlejší účinky mají podobné jako levodopa, patří mezi ně i halucinace, poruchy spánku, hypersexualita a kompulzivní chování.
Inhibitory MAO-B
Třetím lékem jsou inhibitory enzymu monoaminooxidázy B (MAO-B), selegilin a rasagilin.
Ty se od ostatních léčiv liší tím, že se nesnaží nahradit dopamin. Místo toho ovlivňují a blokují enzym, který stojí za odbouráváním dopaminu. Ten pak v těle vydrží déle.
Mezi vedlejší účinky patří nevolnost, zácpa a poruchy spánku. Při užíváním spolu s levodopy se zvyšuje riziko výskytu halucinací. Často je tedy užíván v kombinaci s antidepresivy nebo narkotiky.
Chirurgické zákroky
foto: wikipedia.org
V případech, kdy je nemoc závažnější, rychle se šíří nebo pacient nereaguje na léčbu léky, se přistupuje k chirurgickým zákrokům.
Pallidotomie
Do lebky pacienta se vyvrtá otvor, kterým se dovnitř vsune elektrická sonda. Tou se následně zničí nervové tkáně v oblasti bledého jádra (globus pallidus), které bývají při zasažení Parkinsonem nadměrné aktivní.
Hluboká mozková stimulace
V tomto případě se tkáně v bledém jádru nezničí, ale nastrčí se k nim elektroda, která je začne stimulovat a blokovat elektrickými impulsy.
Více o této metodě vám řekne Doc. MUDr. Robert Jech, Ph. D. z lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Cvičení
Velmi důležitým prvkem léčby Parkinsona je také pravidelný pohyb.
Podle studie Parkinson’s Outcomes Project z roku 2009, které se zúčastnilo bezmála 10 tisíc pacientů ze 4 zemi, se kvalita života snižovala daleko pomaleji, pokud pacienti cvičili minimálně 2,5 hodiny týdně. Nezáleželo, jaké cvičení provozovali, ale že se pravidelně hýbali.
V závislosti na schopnostech pacienta se doporučují tyto tři typy cvičení:
Strečink
Protahování prokrvuje svaly a zbavuje je ztuhlosti. Mezi strečinkové cvičení patří například pilates, jóga nebo čínské taiči.
Jóga a taiči mají navíc meditační účinky, které mohou pacientům pomoci překonat psychické problémy.
Posilování
Silové tréninky jsou zaměřené na růst svalů, díky kterým se zesiluje celé tělo.
Posilování může probíhat se závažím (činky, benchpress, mrtvý tah), stejně jako s vlastní vahou (kliky, dřepy, přítahy).
Aerobní cviky
Pohybovou aktivitou se zvýšenou tepovou frekvencí neprocvičujete pouze svaly, ale také činnost kardiovaskulárního systému, tedy srdce, plíce a celou oběhovou soustavu.
Do aerobních cviků patří běh na delší vzdálenost, jízda na kole nebo třeba plavání.
Strava a doplňky stravy
Žádná léčba se neobejde bez správné životosprávy. Výživa je tak velmi důležitým prvkem.
Je však vždy potřeba se domluvit s lékařem a to obzvláště při užívání doplňků stravy. U některých z nich by totiž mohlo dojít ke kolizi s předepsanými léky.
Správná stravy by měla obsahovat:
- Dostatek tekutin
- Dostatek vlákniny (zelenina, ovoce)
- Dostatek omega-3 mastných kyselin (ryby, ořechy, rostlinné oleje)
- Dostatek vápníku (mléčné výrobky, ryby, játra, vajíčka)
Dále je vhodné jídelníček doplnit o:
Vitamíny
Pacienti s Parkinsonovou chorobou mají často nízkou hodnotu vitamínu D, a tak je potřeba ho průběžně doplňovat.
Dalším doporučovaným vitamínem je B6, který pomáhá se zvýšením produkci dopaminu. Může však snižovat účinek některých léků, vždy je tak potřeba názor lékaře.
Kombinace vitamínů B9 (kyselina listová) a B12 může snížit hladinu homocysteinu, aminokyseliny, která může způsobovat problémy s pamětí a jejíž hladina bývá zvýšená při užívání levodopy.
Antioxidanty
Pro snížení volných radikálů je potřeba tělu dodat antioxidanty, například ve formě vitamínů C a E. Ty najdete například v rostlinných olejích, ořechách, avokádu nebo v celozrnném pečivu.
Podle jedné studie vysoké dávky antioxidantů C a E pomohly oddálit nutnost užívání antiparkinsonik. Výsledky dalších studií však nebyly tak přesvědčivé.
Antioxidantem se silnějšími účinky byl však podle jedné studie prokázán koenzym Q10. Ve vysokých dávkách dokázal zmírnit symptomy spojené s Parkinsonem.
Kofein
Výsledky studií ukazují, že by kofein mohl být dobrým prostředkem pro zmírnění motorických i nemotorických projevů Parkinsonovy choroby
Nejvhodnější (a nejchutnější) příjem kofeinu je skrze kávu nebo zelený čaj.
Další zajímavé informace o stravě ve vztahu s nemocemi a alternativnější pohled na tyto problémy se můžete dozvědět z rozhovoru s Milanem Calábkem, zakladatelem Univerzity nové doby.
Alternativní medicína
Mnoho pacientů se mimo tradičnějších způsobů léčení pokouší nahlédnout také do alternativní medicíny.
Před vyzkoušením alternativní léčby by se měl pacient vždy domluvit se svým lékařem.
Bylinky
S příznaky Parkinsona by mohlo pomoci hned několik léčivých rostlin.
Například zázvor lékařský. Ten obsahuje účinnou látku zingeron, která má ochranný efekt na neurony obsahující dopaminy.
Další užitečnou bylinkou je ginkgo biloba, která je plná antioxidantů, pomáhá zlepšit proudění krve do mozku a může tak pomoci s dopravou levodopy. Také zlepšuje soustředění, což se hodí při odvrácení vedlejších účinků léků, jako je nadměrná ospalost.
Na vyčistění jater od toxinů z užívaných léků by mohl pomoci ostropestřec mariánský.
Pro zmírnění psychických problémů, které často Parkinsona provází, zase poslouží třezalka tečkovaná, jejíž funkce je podobná lékům SSRI proti depresím.
NADH
NADH je koenzym nikotinamidadenindinukleotidu (NAD) s přidaným vodíkem (H). Používá se k zostření mysli, soustředění nebo zlepšení paměti.
Měl by také pomoci se zvýšením tvorby dopaminu a mírněním příznaků Parkinsona. Ovšem výsledky studií se s tímto tvrzením rozchází.
Doporučujeme zhlédnout sestřih přednášky o NADH profesora doktora George Birkmayera, který se snaží o rozšíření užívaní této látky.
Konopí
Velmi diskutovaným prostředkem při léčbě Parkinsony nemoci je konopí.
Marihuana obsahuje účinné látky kanabinoidy, které reagují s kanabinoidními receptory umístěných v místech bledého jádra (globus pallidus) a černé substance (substantia nigra), tedy na místech postižených Parkinsonem.
Ve studii z roku 2002 v Praze pod vedením neurologa Evžena Růžičky z Univerzity Karlovy byl podán anonymní dotazník 339 pacientům s Parkinsonovou chorobou.
25 % pacientů, kteří odevzdali dotazník, mělo zkušenosti s užíváním konopí. Nejčastěji orálně, ve formě čerstvých nebo usušených listů.
Z této skupiny celých 46 % pacientů tvrdilo, že jim marihuana pomohla s úlevou příznaků Parkinsona.
31 % pacientů uvedlo zlepšení příznaků klidového třesu a 14 % pacientů uvedlo zlepšení polékové dyskineze. Účinky konopí na dyskinezi potvrdila již pilotní studie z roku 2001, které se však zúčastnilo pouze 7 pacientů.
Podle odpovědí z dotazníku bylo viditelné zlepšení příznaků po necelých dvou měsících od začátku užívání konopí. Pacienti, kteří konopí užívali alespoň 3 měsíce, vykazovali lepší účinky, než ti, kteří konopí užívali krátkodobě.
Na druhou stranu studie z roku 2004 (první s 24 pacienty, druhá s 17 pacienty) neprokázaly žádný vliv konopí na zlepšení motorických funkcí či dyskineze pacientů.
Novější studie, tentokrát z roku 2009, zmiňuje potenciální účinky kanabidiolu v terapeutické léčbě. O stejné látce pojednává i studie z roku 2014, která ji přiřazuje zásluhu za zlepšení REM spánku u pacientů s Parkinsonovou chorobou.
Další studie z téhož roku sledovala změnu příznaků u 22 pacientů jen 30 minut po vykouření marihuany. Výsledkem bylo zlepšení motorických funkcí, třesu, ztuhlosti, bradykineze, spánku a zmírnění bolesti. K ověření těchto výsledků je však zapotřebí větší, kontrolované studie.
Stále tedy nelze s jistotou říct, že by konopí mohlo spolehlivě pomáhat s Parkinsonovou nemocí. Je potřeba dalších studií a výzkumů.
Marihuana by tak v žádném případě neměla sloužit jako náhrada tradiční léčby léky.
Lázně a rehabilitace
S Parkinsonovou chorobou je možné zažádat o léčebný pobyt v lázeňské léčebně.
Je k tomu zapotřebí vyplněný formulář a schválení revizním lékařem, viz vysvětlení na webu Parkinson-help.cz, včetně seznamu schválených lázeňských míst.